Opis z Pamětní knihy obce Malovidy, kterou vedl od roku 1960 Václav Mejstřík, strana 73 až ...

Pohromy, které stojí za zmínku a napsání se staly pokud se staří lidé pamatují první ve dvacátém šestém roce v červnu, kdy se začaly sušit sena.

                Na Vrábově měli pronajmuté díly louky obecní buď bezzemci neb drobní zemědělci. Někteří měli trávu posekanou jiní ještě ne, neb jen z části, ale přišly velké lijáky ve dne v noci pršelo, voda v řece vystoupala až na šedesát centimetrů na zeď u tratě. Trávu co byla posekána voda odnesla a ostatní bylo zanešeno bahnem. V dolní části obce byla také velká záplava a natropila velké škody u dvou domků.

                V roce devatenáct set dvacet devět přišla na svátek Prokopa, čtvrtého července, obrovská vichřice, trvala několik minut, ale zničila na dvě stě ha krásného lesa za řekou na Vrábově, tam byly přímo vytrhány stromy ze země vrhány dolů až doprostřed řeky.

                Na naši straně bylo zničeno část polesí Ivaň asi třicet ha nejlepšího lesa.

Z roku 1929 na r. 1930 byla krutá zima, mrazy byly od třiceti do třiceti šesti stupňů pod nulou. Všechny ovocné stromy pomrzly, zůstaly prázdné zahrady.

                V létě zase přišly bouře s krupobitím krátce před žněmi, obilí vytloukly a co nebylo zralé tak v klasech se scvrklo. Hodilo se jen ku krmení.

                V roce 1947 bylo veliké sucho, od konce května byly malé srážky dešťové, ale velká vedra, kolem třiceti pěti stupňů nad nulou. Trávy, jetele i obilí schlo na stojato.